Tichá próza

18. února 2017 v 12:26 | D. V. Spudil |  Divně psaná próza
Vkládám prozaickou báseň částečně na přání uživatelky Nemesis. Je již dávno naprosto neaktuální, ale vysvětluje jeden z důvodů, proč jsem kdysi přestal psát básně - ani to už dnes neplatí; kdybych měl znovu chuť básnit, nebránila by mi v tom nějaká zapomenutá láska. Místo poezie se však věnuji spíš poetické próze - a jak je možná znát z tohoto komentáře i z následujícího textu, čert ví, kde je hranice mezi oběma žánry - upřímně řečeno ta hranice podle mého názoru není nikde, protože poezie je jen mýtus, žádná poezie nikdy neexistovala, byla tu jen specificky rytmizovaná próza.
Přesto tento text ze zvyku vkládám do rubriky ,,poezie" - ještě časem popřemýšlím, co s tím rozporem.

Tichá próza
Už ani nepíšu básně
věříš mi?
celé týdny jen sám před sebou předstírám, že sleduji seriály, ale vlastně zírám do prázdna, do prázdna jak do zrcadla… a odmítám uvěřit, že to je skutečnost, jako by všechno mělo být někde venku, kam se probudím z hrozného snu, a ty se mě zeptáš, co se mi zdálo

tak procházím zatuchlým městem své duše, kde nestačí ani bouře, aby smyla mastné skvrny smutku, tak čekám, jestli mi přineseš mýdlo…
tak procházím zatuchlým městem své duše a přemítám o lukách za hradbou, kde se možná proháníš na svých neosedlaných vlcích

Už ani nehledám lásku
věříš mi?
přijde mi zbytečné a marné hledat někoho, kdo se ti podobá… ale přesto si zkouším lhát, že se snažím o jinou a za tebe se pouze modlím, nic víc… a nutím se uvěřit, že se za jinými ohlížím, jako bych chtěl, aby mi tě nahradily

tak procházím zatuchlým městem své duše, kde nestačí ani bouře, aby smyla mastné skvrny smutku, tak čekám, jestli mi přineseš mýdlo…
tak procházím zatuchlým městem své duše a přemítám o lukách za hradbou, kde se možná proháníš na svých neosedlaných vlcích

A přesto v jiných tě vídám
věříš mi?
i když se ti nepodobají, stačí mi, když mrknou jako ty, stačí mi, když se oblečou podobně jako ty, stačí, když mají zdálky podobné vlasy - a snad ani to ne… stále tě vídám, stále tě vídám v lidech, zvířatech, rostlinách i věcech, jsi všude kolem mě, stačí jediný správný pohled, ale ty se díváš jinam

tak procházím zatuchlým městem své duše, kde nestačí ani bouře, aby smyla mastné skvrny smutku, tak čekám, jestli mi přineseš mýdlo…
tak procházím zatuchlým městem své duše a přemítám o lukách za hradbou, kde se možná proháníš na svých neosedlaných vlcích

…a píšu ti tuhle tichou prózu s několika neverši a mám strach, že už nikdy nenapíšu sonet… a píšu ti tu prózu, co ze stesku sama napodobuje verše… a píšu ti tuhle tichou prózu




... pozornější čtenáři si možná všimli nepopiratelného romantismu, který ve svých článcích tak odsuzuji: jak jsem řekl, romantismus je nedospělé, pubertální umění... když jsem psal Tichou prózu, taky jsem byl v pubertě, takže si mou teorii o romantické literatuře na Tichou prózu můžete směle aplikovat
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lili Lili | 15. července 2017 v 0:01 | Reagovat

Možná je to nedospělé, ale mně se to vážně líbí :)
Jinak pro mě poezie znamenala vždycky spíš něco jako "hru se slovy", výrazy, básnickými prostředky (metaforami, personifikacemi)... pro mě je proza (až na malé výjimky) spojena spíš s etikou, dějem...
a poezii si právě spojuji s lyrikou, pocity, ale hlavně s těmi básnickými prostředky :)
Byť chápu, že takhle se to dělit nedá :-D :-D
Mimochodem, ten Nakoleon a Záhořovy lyže mě opravdu pobavily.

2 Lili Lili | 15. července 2017 v 0:02 | Reagovat

* epikou (ne etikou)

3 D. V. Spudil D. V. Spudil | E-mail | Web | 25. srpna 2017 v 0:21 | Reagovat

[1]: teda, dík, to mě těší, že si na takového odpadlíka od blogu občas vzpomeneš :D já si skoro říkám, jestli má cenu vůbec blog mít mezi záložkami

4 Lili Lili | 14. září 2017 v 19:11 | Reagovat

[3]: Hej... já jsem teď blogování přerušila, ani nevím, jestli se tam kdy vrátím, ale ty záložky jsou pro mě praktické a dobré :) Vidím hned, jestli jste přidali něco nového, nebo ne :)
A nemusím složitě vyťukávat adresy všech svých oblíbených blogů. Takže v mých záložkách zůstaneš :)

5 D. V. Spudil D. V. Spudil | E-mail | Web | 21. září 2017 v 23:03 | Reagovat

[4]: díky, to mě těší :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama