Co musí mít dobrá kniha?

1. února 2017 v 13:04 | D. V. Spudil |  O vesmírech, bláznivých nápadech a moudrosti
Co musí mít dobrá kniha?

Často ode mě slýcháte a čítáte, že ti či oni umělci jsou špatní, protože jsou imorální. Vypadá to, že se tak nutně zařazuji do oné vysmívané větve kritiků-moralistů, kteří přijmou i špatné dílo jen proto, že je morálně v pořádku. V uplynulém semestru jsem pracoval s textem literárních kritik od Jiřího Karáska ze Lvovic, který tyto kritiky-moralisty odsuzoval a ještě dodával, že kritici-moralisté přijmou jen to dílo, které podle jejich subjektivních měřítek nenarušuje morálku. Zdá se vám překvapivé, že tato ,,postmoderní" myšlenka (že dobro je jen subjektivní a že moralisté nám vnucují jen svůj vlastní výmysl - ostatně o tom jsem mluvil v minulém článku) se objevuje už okolo přelomu 18. a 19. století? Nezapomínejte, že postmodernismus je jen dalším převlekem romantismu, stejně jako tehdejší dekadence a modernismus byly převlekem téhož romantismu. (Snad bych tedy v předchozích kapitolách měl mluvit o romantických lžích místo lží postmoderních, ale obávám, se že bych do látky vnesl zmatek s tím, že mnohé otázky silně vnímané v postmodernismu, jsou v romantismu přehlíženy, byť tam také většinou jsou.)
Tak tedy jsem kritik-moralista, jak ho popisuje např. Karásek z Lvovic? Nikoliv. Nepřijmu dílo, které je nezdařené, jen proto, že je morálně v pořádku.
Složky dobrého uměleckého díla:
Estetika: Je povrchová stránka, která působí na cit čtenáře, posluchače či pozorovatele. Aby byla estetická stránka hodnotná, musí působit funkčně v souladu s hloubkou díla. Ukazuje-li dílo něco strašného, nemá estetika díla vyvolávat smích. Dám příklad chybného užití estetiky: Noční můra v Elm street 2. Má být údajně horor, zobrazuje zlo, a tedy mělo by v lidech působit pocity nepokoje. Ale svým ztvárněním je vyloženě k smíchu - co to potom je? Nepovedený horor, nebo nepovedená komedie?
Hloubka: Nemá cenu zaobírat se dílem, které je tak ploché, že pouze vidíme např. konání postav, máme okolo nich určité pocity, ale nevzbuzuje to v nás myšlenky, protože samo o sobě nemá žádnou hloubku. Je tedy potřebné, aby dílo mělo hloubku. Ale ta navíc může být dvojí: a) morálně dobrá a b) morálně špatná. Morálně špatné dílo nejsem ochoten přijmout. Není snad umění ,,potrava pro duši"? Jestliže voláme po zdravé stravě pro tělo a odsuzujeme všechna rychlá občerstvení atp., proč bychom měli dávat něco nezdravého své duši/mysli? Psychické zdraví je přece stejně důležité jako to fyzické, v mnohých povoláních dokonce důležitější.
To ale neznamená, že přijmu dílo, které je hluboké a morálně v pořádku, ale je napsáno neuměle. Nebudu jmenovat, ale mám doma na stole už několik let rozečtenou knížku, jejíž příběh je nádherným svědectvím o výchově a nápravě dítěte z ulice. Jenže je napsaná (přeložená z jiného jazyka) tak nemožně, že to, co má ,,zapalovat lidská srdce", je někdy spíš ranou do nosu.
Dobré dílo tedy pro mě musí splňovat: Je krásně vytvořeno a je hluboké a morálně dobré (lépe: morálně obohacující). Nabízí se námitka, že ale potom není dobré dílo téměř nic a je jich za naše dějiny jen poskrovnu. No jistě! Přece si nemyslíte, že dobré dílo může být cokoliv?
Krásně napsané dílo zhýralce, byť všeobecně uznané, je přinejmenším stejně bezcenné jako mizerně napsané dílo slušného člověka.
Máte pořád dojem, že ročně vychází příliš mnoho knih? Hm, ano. Ale dobrých vychází i ob století velmi málo. (Omlouvám se za nejasnost termínu, jelikož ,,dobrá kniha" často řeknu i o těch, co jsou pouze kvalitně napsány, což pro tuto definici dobré knihy nestačí. Zde dobrou knihou míním takovou, která je skutečně hodna být tak bez výtek označena.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama