Šestá postmoderní lež

26. ledna 2017 v 14:13 | D. V. Spudil |  O vesmírech, bláznivých nápadech a moudrosti
Návratky k pravdě 6, šestá postmoderní lež

Postmoderní lež č. 6: ,,Dobro je jen soustava zákonů, kterou jen vymyslel někdo o nic povolanější než já. (Proto si budu dělat, co chci, a bude to stejně dobré.)"
Tuto myšlenku jsem vyčetl z novely Nícení od Ivany Myškové. Sám Nícení považuji za umělecky relativně zdařené dílo, ale vyčítám mu postmodernismus (slibuji, že v příštím článku popíšu, co je pro mě podmínkou dobré knihy, aby toto bylo srozumitelnější).
Ještě se k této lži často dodává argument nevyspělosti našich starých předků - vždyť oni ani nedokázali vynalézt iPhone, jak nám oni mohou určovat, co je dobro a co ne? Ty jejich dobré mravy jsou přežitek, patří do muzea.
(Jen tak se nabízí provokativní otázka: ,,A vy snad iPhone dokážete vymyslet?")
Občas slýchám krásnou myšlenku, ke které teď odbočím. V nebi se najdou všechny druhy hříchů kromě pýchy. V pekle se najdou všechny druhy ctností kromě pokory.
Teď jak vyřešit ten bludný kruh, že pokora - kterou nám za ctnost vyměřili dávní předci - je skutečně ctnost a že to dokazuje omyl postmodernistů, když říkají, že oni jsou lepší než předci... Řeknu totiž, že pýcha předchází pád, a oni na to, že to mi pouze vtloukli do hlavy ti hloupí předci. No. Nic, asi musím ustoupit před moudrostí druhých. Ale ne postmodernistů, nýbrž předků. To je vše. Zkušenosti, co byste chtěli za další argument? Je to statistická pravda. Pýcha skutečně předchází pád. I když to někdy trvá.
Dobrá, tak je třeba pokora. Je to ale dost, abychom mohli říct, že nepokorný člověk nemůže vymyslet lepší zákon?
Máme dva modely: 1) Pokorný člověk vytváří zákon. 2) Pyšný člověk vytváří zákon. 1) Pokorný člověk si je vědom své omezenosti. 2) Pyšný člověk se cítí neomezený - no není on úžasný? 1) Pokorný člověk myslí na druhé. 2) Pyšný člověk je přece úžasný! Proč by myslel na druhé? 1) Pokorný člověk přijme Boží zákon / sám vytvoří zákon, který bere v potaz všechny lidi a jejich dobro. 2) Pyšný člověk je sám zákon. Co řekne, je zákon. Co se mu hodí, je zákon.
Vědomí vlastní maličkosti je věc, která je pro dobrý život velice důležitá, a jestliže chce někdo tvrdit, že si může dělat, co se mu zlíbí, pak se plete. Protože pokud je člověk někdy pyšný, automaticky se v tom mýlí. Všichni jsme malí.

Proto neříkejte, že vymyslíte lepší zákon, než jaký tu fungoval po staletí. Snad nějakou formulaci. Snad nějaké upřesnění. Ale se štěstím. Ne tím, že jste lepší než ti, co tu byli před námi. Protože nejste. Nejsme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama